Jarní setkání profesorek VŠCHT Praha

Řešitelky projektu TRIGGER zorganizovaly 19. 4. 2017 již sedmé setkání s profesorkami VŠCHT Praha.  I když výuka a laboratorní cvičení běží v plném proudu, přece jenom se podařilo najít chvíli v době oběda na společné setkání v Historické knihovně školy.  Ze schůzky se sice dopředu, kvůli jijž domluveným povinnostem, omluvila paní profesorka Zábranská (FTOP) a Moravcová (FPBT), na poslední chvíli i profesorka Králová, časově to nevyšlo profesorce Hajšlové. Chvíli na společné posezení si ale přeci jen našly profesorky Valentová, Demnerová, Dostálová, Čopíková  a  Čejková z FPBT, profesorka Janovská z Ústavu matematiky a profesorka Urbanová, děkanka FCHI.

Naše projektová partnerka Dr. Marcela Linková, z NKC gender a věda, pohovořila o nově připravované knize rozhovorů s muži, akademiky a výzkumníky z VŠCHT Praha, jejíž vydání se chystá ke konci tohoto roku. Bude zajímavé srovnat životní dráhy mužů, o nichž budou vypovídat jejich rozhovory s autorkami publikace s rozhovory žen v knize „ Hledání dynamické rovnováhy, tři generace výzkumnic na VŠCHT Praha“, která vyšla v únoru 2016 v nákladu 1000 ks a pro velký zájem byla dotištěna v dalším nákladu 1000 ks koncem loňského roku (pozn. dá se koupit i v prodejní síti knihkupectví spolupracující s Vydavatelstvím VŠCHT Praha).

Ing. Mittnerová, odpovědná řešitelka projektu TRIGGER, pohovořila o proběhlých aktivitách a o tom co náš ještě letos, v závěrečném roce, čeká. Zejména vyjednat s vedením školy a vypracovat plán udržitelnosti aktivit projektu, které by měly pokračovat i po jeho skončení. Upozornila na současnou převahu žen mezi studujícími (průměr na celou VŠCHT Praha činí 60%) a tudíž na nutnosti zabývat se faktory, které ovlivňují další možnosti uplatnění absolventek v akademické a vědecké profesi a jejich zastoupení v hodnotících komisích orgánech a na vedoucích místech.

Jaká další témata se probírala?  Diskutovalo se o možných příčinách, proč v generaci dnešních padesátnic a mladších není na VŠCHT Praha zatím žádná žena profesorkou, i když na škole, zejména na fakultě potravinářské, ženy převažují. Zdá se, že příčiny, proč se ženy málo habilitují, mohou být v příliš konkurenčním a časově náročném prostředí současné vědy a výzkumu.  Přispívá k tomu rozdílný způsobu financování akademické sféry, který koncem devadesátých let a na přelomu století byl více institucionálně zaměřen než v současnosti?  Nejen profesorky, ale i řešitelky projektu, se shodují na názoru, že současný systém financování vědy a výzkumu je velmi soutěživý s obrovskou mírou nárůstu administrativy, vyplývající z účelového financování. Neustálý hon za finančními zdroji, navrhování nových projektů, vykazování projektových aktivit, předkládání projektových a finančních zpráv, ubírá čas, který by mohli vědečtí pracovníci věnovat samotnému výzkumu. Ženy, které se chtějí věnovat i svým rodinám už pak mnohdy nemají další kapacitu na svůj vědecký kariérní růst.

Škola se snaží mladým vědeckým pracovníkům vyjít vstříc, provozuje Dětský koutek Zkumavka pro předškolní děti, umožňuje svým zaměstnancům využívat klouzavou pracovní dobu, či pracovat ze vzdáleného místa (pokud to charakter práce umožní), stále to ale není tak významná pomoc, která by ženám s rodinami umožnila věnovat se naplno vědecké kariéře.  Velkým problémem stále zůstává nejistota dlouhodobějšího financování práce výzkumného týmu.

Mluvilo se i o hodnocení vědecké a pedagogické práce, jaká měřítka by měla být směrodatná a co v tomto systému ženy limituje. Jak zhodnotit vědecký a morální kredit jednotlivců a naopak, je-li správné posuzovat kvalitu jedince podle výše finančních prostředků, kterou získá prostřednictvím grantů na projekty a z hospodářské činnosti?  Jak a kdo by měl hodnotit manažerskou práci vedoucích týmů nebo pracovišť?  V diskusích také došlo na některé poskytovatele grantů,  mnohdy se dá říci, že jejich pravidla pro poskytování grantů nejsou vstřícná zejména začínajícím vědkyním, hodnotící komise přidělují granty dle zaběhlých stereotypů a ne vždy se podaří proniknout novým týmům s novými nápady do těchto uzavřených struktur.

Ale i přes tyto stesky, bylo posezení velmi přátelské, příjemné a shodly jsme se na tom, že si setkání zopakujeme zase na podzim.